Jaké bude počasí?

Miniaplikace

Kudyznudy.cz - tipy na výlet



Město Bečov nad Teplou je situováno do krásné krajiny, která poskytuje dostatek možností na výlety. Po okolí Bečova lze podnikat zajímavé výlety pěšky, na kole či v autě nebo na motocyklu. Okolí Bečova je jakoby stvořeno k toulkám lesy a přírodou, houbaření či trampování. Bečov a překrásné údolí řeky Teplá leží v CHKO Slavkovský les. Je zde možné nalézt mnoho zajímavého:

Křížky (817 m)



Lokalitu naleznete, když se vydáte směrem na Novou Ves (u vlakového nádraží směrem do kopce) a poté na obec Prameny; přibližně uprostřed trasy mezi obcemi najdete po levé straně Křížky. Název této lokality je odvozen podle tří křížků, které zde byly vztyčeny v roce 1859. Na vrcholu pahorku jsou tři podstavce s kamennými a dřevěným křížem, s nečitelnými německými nápisy. Hned vedle je deska z leštěného hadce s vyznačenými směry na významné výškové dominanty (na Vladař, Klínovec, atd.).
Podle pověsti byly křížky postaveny jako poděkování za uzdravení tří bratří z vážné nemoci, další podrobnosti však nejsou známy. Pod kříži z druhé strany byl údajně hřbitov.
Národní přírodní památka, chráněná lokalita od roku 1962. Nejcennější je endemit rožec kuříčkolistý, který nenajdeme nikde jinde na světě. Aby se zamezilo devastaci lokality, platí na území národní přírodní památky Křížky přísný zákaz vstupu! Poblíž Křížků vede trasa Dlouhé stoky, což je umělý vodní kanál z roku 1536. Přiváděl vodu pro důlní provozy od Kladské přes Prameny do Horního Slavkova.

Naučná stezka na Šibeniční vrch



Začátek stezky najdete na náměstí naproti zámecké bráně, konec na stejnojmenném vrchu nad městem. Podstatná část stezky vede po upravených cestách, jen závěrečný úsek mezi tabulemi 4 a 5 pod vrcholem je nutné zdolat po lesní pěšině. Trasa je značená dobře známou turistickou značkou pro NS (šikmý bílý pruh v zeleném čtverci), měří jeden kilometr a průměrně zdatnému turistovi zabere nanejvýš 1 hodinu času (vycházkové tempo). Co se nároků na fyzickou kondici týká, jde o středně náročný terén se znatelným převýšením zejména v závěru stezky. Náročnost stoupání vám ale vynahradí výhledová místa a možnost pořídit jedinečné fotografie na město a hrad se zámkem.
Pět naučných tabulí umístěných na trase stezky seznámí návštěvníky s historií hrdelního práva ve středověku. První tabule je věnována základním informacím o naučné stezce a tématu „Hrdelní soud a výkon hrdelních trestů“ obecně. Na dalších pak najdete více podrobností k praktickému výkonu hrdelního práva a katovskému povolání (pro přesnost uvádím názvy témat): „Hrdelní tresty a trest oběšením“, „Průvod k šibenici“, „Kat, jeho povolání a společenské postavení“, „Druhy šibenic. Popravy a pohřbívání odsouzených“. Poslední tabule je věnována objektu městského popraviště na Šibeničním vrchu.

Bečovské lesní rybníky



Lokalita leží v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les asi 2,5 km severozápadně od Bečova nad Teplou. Tvoří jí kaskáda lesních rybníků, mokřadní a rašelinné společenstva na rybníky navazující.Relativně vysoká nadmořská výška a omezeně propustné podloží vytvářejí vhodné podmínky pro rozvoj podmáčených smrčin a smrkových olšin s drobnými rašeliništi. Rašelinná společenstva se vytvářejí i na březích všech rybníků kaskády. Samotné vodní plochy jsou málo úživné a napájené čistou vodou. Tyto faktory spolu s nízkou rybí obsádkou umožňují existenci bohatých populací raka říčního (Astacus fluviatilis) a střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Oba tyto druhy jsou indikátory nejkvalitnějších vodních ekosystémů. V území se vyskytuje i řada vzácných druhů obojživelníků - čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), skokani ze skupiny zelených, skokan hnědý (Rana temporaria) a další druhy. Obojživelníci tvoří prostřený stůl pro pravidelně lovícího čápa černého (Ciconia nigra) a volavku popelavou (Ardea cinerea).

Kladská



Jedním z nejkrásnějších míst na Chebsku je rybník a lovecký zámeček Kladská v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Lokalitu naleznete, když se z Bečova vydáte směrem na Novou Ves (odbočka u vlakového nádraží směrem do kopce) a budete pokračovat na obec Prameny. Celková délka trasy je cca 17 km.
Od bývalého loveckého zámečku knížete Schönburg-Waldenburga uprostřed tichých smrkových lesů vede kolem romantické vodní plochy po dřevěných chodníčcích nově opravená naučná stezka národní přírodní rezervací Kladské rašeliny - Tajga s velmi pestrou flórou i faunou.
Lidé si nyní mohou prohlédnout i sousední Kyselé jezero s jedním z nejkyselejších povodí v Evropě a park s hrobkou zakladatele zdejšího loveckého zámečku, se stylovými stavbami a arboretem.

Krásenská rozhledna



Vydejte se zpět na Karlovy Vary a za benzínovou stanicí odbočte doleva směr Krásno. Po překonání serpentín zabočte vlevo a zaparkujte na parkovišti. Odtud vede turistická cesta. Rozhledna je volně přístupná a nachází na Krásenském vrchu v nadmořské výšce 777 m nedaleko města Horní Slavkov, nad obcí Krásno.
Rozhledna je jednou z nejpodivuhodnějších rozhleden v zemi. Důvodem je neobvyklý tvar, kdy po obvodu se jako spirála vine vnější schodiště. Základna věze je 11 m široká, vyhlídková terasa je ve výšce 25 m a má v průměru již jen 3 m. Na vyhlídkovou plošinu vede 120 schodů. Po zdolání schodů se otevře kruhový výhled. Na severu jsou vidět Krušné hory (Blatenský vrch s rozhlednou, Plečivec s rozhlednou, Klínovec s rozhlednou a vysílačem), severovýchodě – Doupovské vrchy, východě a jihu - Tepelská vrchovina, západě - nejvyšší vrchy Slavkovského lesa Lesný a Lysina. Tato kuriózní rozhledna vznikla na základě návrhu sochaře W. Russe a architekt Fritz Hoffmann, který se údajně nechal inspirovat legendární babylónskou věží. Obec Krásno využila projekt pro nouzové práce, kdy v době hospodářské krize v letech 1933-35 stavba zajistila práci místním nezaměstnaným. Stavba měla pozvednout cizinecký ruch v blízkosti lázeňských měst Karlovy Vary a Mariánské Lázně. V roce 1997 byla rozhledna rekonstruována.

Homolka



Při cestě z Bečova nad Teplou směrem do obce Chodov nalezneme v hlubokém lesním komplexu neobvyklý skalní úkaz. Sopečný výron z třetihor má typickou sloupcovitou odlučnost čediče s vyrostlicemi zeleného minerálu olivínu. Podle pověsti tu stával hrad obývaný zlou kouzelnicí, jež proměnila v kámen svatební průvod trpaslíků. Fantazie lidu spatřovala tuto zkamenělou svatbu ve skalních útvarech v lesích severně od Homolky. Okolí Homolky je již od 19. století přitažlivým terénem pro sběratele nerostů. Na polích se nacházejí volné krystaly živce (Karlovarská dvojčata) a vzácně i blankytně modrý minerál distén (křemičitan hlinitý). Spolu s disténem lze najít i rutil, zrnka korundu a při velkém štěstí i odrůdy rubínu.

Bečovská botanická zahrada



Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Jindřicha z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie. Nachází se mimo vlastní areál zámku, naproti nádraží přes řeku Teplou. Zahrada tak měla a má dostatek prostoru pro svůj rozvoj. Otcem Marie Beaufort byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel Průhonického parku a propagátor introdukce cizokrajných rostlin.
Zahrada nabízí příležitost příjemně se projít, prohlédnout arboretum, velké dřevěné monolity a v blízké budoucnosti se i vykoupat v přírodním jezírku.
Nyní na projektu zahrady pracuje ZO ČSOP BERKUT. Ekocentrum v Bečovské botanické zahradě se zaměřuje na organizaci osvětových přírodovědných i společensko-kulturních akcí a exkurzí pro veřejnost, workshopů a workcampů. Dále nabízí výukové programy pro školy a zážitkovou poznávací turistiku na území mikroregionu Slavkovský les.

Grünská kyselka



Ne tento výlet musíte jet směrem na obec Louka. Na břehu potoka při východním okraji Pluhova boru je stáčen vývěr lahodné kyselky, jež dostala název podle německého jména obce Louky (Grün). Po roce 1813 se jí říkalo Ernestinen-Brunnen na počest manželky vévody Beauforta. Později se ujalo označení Grünská kyselka. Stáčena do lahví byla od roku 1893. V jejím držení se vystřídali E. Zuleger, D. Moser, J. Dürr, A. Löser a za 2. světové války německá SS. Během války byla kyseka expedována pod názvem Sudetenquell pro německou armádu dokonce až do Afriky. Ve stáčírně tehdy pracovali i francouzští zajatci. U kyselky stávala výletní lesní kavárna Almbrünnl, kterou vybudoval A. Löser. Zchátralé objekty stáčírny a kavárny byly po roce 1983 zbořeny. V současnosti je kyselka stáčena a exportována firmou Karlovarské minerální vody, a.s. pod obchodním označením Magnesia. Výjimečnost této minerální vody spočívá v nezvykle vysokém obsahu hořčíku. Voda má výtečné léčivé vlastnosti. Nedaleko jímacího místa kyselky je upraven její vývěr pro veřejné užívání.